|
|
Strategic Narratives in Sino-European Relations
Webrová, Nina ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je analyzovat prezentaci strategických narativů různých institucí Evropské unie (EU) vůči Čínské lidové republice (ČLR) se zvláštním zaměřením na vývoj v letech 2012 až 2022. Jádrem výzkumu byla analýza strategických a zahraničněpolitických dokumentů EU týkajících se Číny. Cílem je nejen identifikovat různé strategické narativy EU vůči ČLR, ale také analyzovat, jak tyto narativy předpokládají strategickou angažovanost EU a Číny, jak se vyvíjejí v čase, jak se liší mezi jednotlivými institucemi a jaká je dynamika různých narativů v rámci institucí EU. První část práce uvádí kontext současných čínských a evropských narativů a vysvětluje použitý teoretický a metodologický rámec. Druhou (hlavní) částí práce je analýza politických usnesení EU týkajících se Číny. Klíčovým zjištěním je, že mezi narativy používanými různými institucemi EU existují nesrovnalosti a někdy i rozpory a že neexistuje jednotná vize strategické angažovanosti EU a Číny. Vývoj jednotlivých narativů v průběhu času byl také velmi odlišný. Tato nejednotnost brání snahám EU prezentovat koherentní strategický přístup vůči Číně. To následně může oslabit schopnost EU účinně vyjednávat s ČLR jak v bilaterálním, tak v multilaterálním prostředí. Jinými slovy, vzestup Číny a její rostoucí diskurzivní síla vyžadují, aby EU...
|
|
|
Současné evropské regionální organizace a jejich mechanismy prevence a řešení konfliktů.
Ruffer-Lustigová, Petra ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Předkládaná práce se zaměřuje na evropské bezpečností organizace (EU, NATO a OBSE), na jejich rozdílné přístupy k prevenci a zvládání konfliktů a na nástroje, kterými disponují v oblasti bezpečnostního vládnutí. V kontextu daného tématu jde tedy především o to, porozumět, proč státy spolupracují prostřednictvím mezinárodních organizací, jakou roli hraje při vzniku organizací hegemon, jakým způsobem organizace vykonávají svěřené pravomoci, zda institucionální struktura může ovlivnit efektivitu organizace, a v neposlední řadě, nakolik jsou v celém procesu regionální spolupráce důležité sdílené hodnoty. Zvoleným vědeckým přístupem je kvalitativní výzkum zaměřený na porozumění jevům a jejich následnou interpretaci vedoucí k vyvození relevantních závěrů a jejich porovnání s teoretickými východisky konstruktivismu, institucionalismu a teorie hegemonické stability. V rovině metodologického přístupu je využita případová studie zaměřená na vliv hegemona (resp. dvou hegemonů) na činnost OBSE; na roli sdílených hodnot při rozšiřování zóny míru a stability za hranice regionu (Evropská politika sousedství); a na schopnost mezinárodních institucí autonomně jednat jménem svých členů, a to v souladu (nebo i v rozporu) s jejich zájmy. Posledním tématem, kterému se práce věnuje je vyhodnocení úspěšnosti EU, NATO a...
|
|
|
Human Rights Promotion in Realist Perspective: Case Studies of EU's Sanctions on China
Wang, Siqi ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Tato práce si klade za cíl zhodnotit dvě sankce EU na otázky lidských práv v Číně z inovativního realistického pohledu se dvěma případovými studiemi sankcí z června 1989 a března 2021. Nejprve vysvětlím, proč si realismus a podpora lidských práv neodporují navzdory první je cynická povaha. Naopak tvrdím, že podpora lidských práv může těžit z realistického myšlení. Jako hodnotící standardy pro případové studie jsou navrženy tři realistické pokyny. Tato teze dochází k závěru, že ačkoli se dosud ukázalo, že dvě sankce EU přinesly podstatné zlepšení stavu lidských práv v Číně, návrh politiky nebo jejich dopad je v souladu s realistickými pokyny.
|
|
|
Aktuální podoba bilaterálních vztahů EU a ČLR
Hlavan, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou aktuální podoby bilaterálních vztahů EU a ČLR. Jejím cílem je nalézt odpověď na otázku, zda rozdílnost aktérství, která se vyskytuje ve spolupráci mezi EU a ČLR, ovlivňuje současnou podobu a obsah jejich bilaterálních vztahů. Teoretická část využívá dvou různých přístupů k tématu aktérství -- teorie mezinárodních vztahů a teorie mezinárodního práva. Empirická část je založena na rozboru jednotlivých primárních dokumentů přijatých mezi oběma subjekty. Nejprve provádí analýzu vnějších vztahů EU a ČLR z hlediska jejich historického vývoje, na který navazuje SWOT analýza, jež zjišťuje současný obsah a podobu vzájemných vztahů. Z poznatků SWOT analýzy je pro EU a ČLR vytvořeno desatero doporučených rad.
|
|
|
Srovnání strategie EU a USA v boji s mezinárodním terorismem na počátku 21. století
Janatka, Květoslav ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá transnacionálním (mezinárodním) islamistickým terorismem a bojem Evropské unie (EU) a Spojených států (USA) proti němu, přičemž se snaží prokázat, že protiteroristická politika EU je ve světle vývoje hrozby relevantnější. V úvodní části je analyzován samotný transnacionální islamistický terorismus se zvláštním zřetelem na základní příčiny terorismu, jeho ideologické aspekty a organizační formy. Druhá kapitola se zabývá protiteroristickou politikou Evropské unie - nejprve z pohledu institucionálního, vzhledem k faktu, že institucionální uspořádání je specifickým a důležitým faktorem ovlivňujícím formulaci i implementaci protiteroristické politiky. Je analyzováno unijní vnímání terorismu a doktrinární principy politiky, přičemž vybraná konkrétní opatření Unie v boji proti terorismu jsou pojednána podrobněji. Obdobně je strukturována kapitola věnovaná protiteroristické politice Spojených států, s tím, že institucionální aspekty zde pojednány nejsou, ze zřejmých důvodů absence unijních specifik. Ve čtvrté kapitole jsou pak přístupy Unie a USA srovnány a v závěru je zhodnoceno naplnění pracovní hypotézy práce. Je konstatováno, že protiteroristickou politika Unie je možné považovat za relevantnější.
|
host ::
RSS.